Akční víkend

Konečně jsem dorazila po pár dnech z Prahy domů a plna elánu se rozhodla si následující víkend opravdu užít.

V pátek jsme začali menším výletem. Vydali jsme se z domova pěšky směr Malá Skála v Českém ráji. Po hodině šlapání jsme došli na zříceninu hradu Frýdštejn, kde se Cairo rozplácnul u skupinky turistů a odmítl jít dál. Holt slunce není jeho přítelem. Po chvíli ovlažování se naštěstí nechal přemluvit a vyrazili jsme dál. Po hřebenech jsme došli až na zříceninu hradu Vranov a z něj seběhli na Malou Skálu. Cairo si užíval běhání po skalách mezi stromy a hezky poslouchal, takže mohl mezi turisty běhat na volno. Na Skale jsme vyhledlali mamku, která zrovna končila v práci a svezli se zpět domů.

Večer jsme celí natěšení vyrazili na trénink agility na Smržovku. Cairo se hned zpřátelil s fenkou BŠO Bonou, se kterou se proháněli po celém cvičáku. Když přišli ostatní, zkusila jsem ho dát do odkládačky, ale přestože vedle něj byla i Bona, strašně se vztekal. Když pak měl přijít na řadu na parkuru, neměl skoro na nic energii. I v sedm hodin slunce pálilo a Cairovi se chtělo jen běhat tunely a skočky, které viděl poprvé, na férovku podlézal. Naštěstí se mu s ubývajícím teplem vracela síla a nakonec se naučil aspoň jednu překážku hezky přeskočit. V mezičase jsem ho také nechala poprvé lézt na kladinu se žebříkem, kterou za chvíli zvládal s přehledem. Také mě potěšilo, že pěkně pracoval i bez pamlsků, pouze na míček. Hlavně jsem ale byla ráda, že jsme se oba otrkali v novém kolektivu a moc se těšíme, až tam půjdeme zase.

V sobotu jsme jako obvykle vyrazili do Turnova na cvičák, jen tentokrát už o hodinu dříve, abychom si udělali stopy. Poprosila jsem našeho trenéra o vysvětlení pachového čtverce a rovnou to s Cairem vyzkoušela. Klukovi to šlo moc pěkně. Pak následovala poslušnost, která už bohužel byla horší. Cairo vše kromě překážek flákal a moc se nesnažil. Naštěstí jsme si vylepšili náladu při obranách, kdy svým odhodláním a chutí kousat překvapil i samotného figuranta, jenž s choďáky nemá příliš zkušeností. Myslím, že se zde projevila krátká, ale důkladná, příprava Káji z Výcvikového víkendu v Brozanech. Neskromně musím říct, že nám to šlo po těch dvou měsících pěkně :)

V neděli jsme si opět naplánovali výlet, tentokrát na Curii Vítkov, kde probíhalo tradiční Dobývání. Nejdřív jsme jeli vlakem do Liberce, kde jsme sprintem doběhli další vlak do Chrastavy, a pak šli cca 8km do Horního Vítkova na hradiště. Cesta byla úmorná, vedro a málo potůčků či stromů se na nás docela podepsalo, ale Cairo vydal ze sebe to nejlepší. Byla to pěkná příprava na dogtrekking, konečně jsme se sladili v chůzi a výstroj nebyla jen na ozdobu :) V cíli jsme potkali kamarády, kteří se účastnili samotného dobývání, a strávili s nimi pěkné odpoledne. Na Caira byli všichni moc hodní a i jemu se v historickém prostředí líbilo. Hlavně pánové v prošívkách byli něco pro něj, zřejmě mu připomínali figuranta na cvičáku, protože kamarád málem přišel o rukáv :) Bitva už byla horší, Cairo se na bojovníky zaujatě díval, ale když byli v nejlepším, spustil hlasitý štěkot :) Také se mu nelíbila kozí kůže, kterou ho strašila jedna z dívek, ale aspoň jsme se pobavili :) Kluci nám nakonec nabídli i odvoz, tak měl Cairo luxus. Nechali mu v kufru jen deky, na kterých se mu krásně hovělo.

Doma pak po zbytek dne odpočíval a já objevila milou věc. Na stránkách Psí školy, kam jsme docházeli, dali do záhlaví fotku pár pejsků a Caira, což nás moc potěšilo :)